Přípravy před odjezdem byly tentokrát mnohem hektičtější, než bývá u nás zvykem. Díky velké vodě byl u nás i Lukas s Čírem. Takže přípravy aut probíhaly společně a Vítek se při pohledu na nás ohromně bavil – něco takového ještě prý nikdy nezažil…

!! Po kliknutí na obrázek se dostanete do galerie !!

4. Závod Tanvald 2013

O Tanvaldu jsem slýchával různé historky a ze všech vyplynulo, že je to jeden z nejtěžších závodů. Díky tomu jsem čekal těžký závod, ale to co jsem tam zažil, už doufám nikdy nezažiju.

Nebudu popisovat celé naše závodění a dění na závodech, ale jen momenty, které ve mě zanechaly silné zážitky.

Už při procházení tratí jsem pociťoval, že je to na moje řidičské dovednosti a techniku trochu moc. Do prvního trialu jsme se pustili jako první z naší kategorie. Celkem bez výrazných problémů jsme vše zvládli. V druhém a v mých očích těžším trialu jsme zůstali sedět na kamenech už ve 3. bráně. Nedá se nic dělat, jedeme dál.

Do třetí sekce jsme se raději už nehnali jako první a nechali jsme jet Lukase s Hanzem.  Bez problémů projeli 1. bránu a neohroženě vjeli do druhé. Bohužel kousek pod ní už byly vyhrabané hluboké díry a Číru se tam zaseklo přední kolo…. Pak už jsme jen s otevřenou pusou sledovali, jak se převrací přes čumák a pak hned na bok, střechu a tak dále. Auto se zastavilo až ve stromkách. Kluci lezou z auta v pořádku, ale zelený a třepou se.

Teď je řada na nás. Stejné místo, stejná situace. Jsme ale lepší akrobati, takže první kotrmelec přes čumák dotáčíme až do konce a jdeme hned přes zadek do dalšího kotrmelce. Pak úplně ztrácím orientaci a točíme se dál dolu z kopce…. Se Zuzkou (držím i uzávěrku, kterou jsem před akrobatickou vsuvkou nestihla zajistit) se křečovitě držíme a já jen řvu při každém dopadu na kola, DRŽ SE! Modlím se, ať to rám vydrží a vylezeme z toho v pořádku.

Konečně! Zastavujeme se na kolech. Jsme v pohodě. Zuzka dokonce na rozdíl ode mě i mluví a netřepe se jak drahý pes. Auto na hadry – karoserie jak když ji vyndá krávě z huby, utržený motor, chladič, zadní držák panhardky, ochranný rám pomačkaný (ne potrhaný), zohýbaná přední panhardka).

Ze sekce mi auto musí vytáhnout Midů, protože já nejsem schopný.
Chvíli váhám, jestli Stresíka vůbec opravovat. Jdeme do toho! Robo nám půjčil svářečku, rozbrusku a už makáme. DÍKY! Do toho přijde Lukas, kouká jak vyvoraná myš a říká: „Šli jsme znova přes čumák!“. Jeho rám je hodně poškozený. Aby ho pustili znova do závodu, musí ho vyztužit.

Atmosféra není úplně pozitivní, strach pracuje…

Nedělní ráno není o nic lepší. Hned v prvním trialu pošlu auto zase přes střechu. Opět zohýbané uchycení náprav. Zuzka mě musela hodně přemlouvat, abych se do oprav vůbec pustil. Nakonec jsem auto provizorně opravil, ale už to bylo k ničemu. Dostal jsem strach a na hodně branek už si prostě netroufám. V tomto duchu dokončíme všechny sekce.

Je pondělní dopoledne, sedím v kanceláři a už vymýšlím, jak auto opravit a vylepšit. Stresíka  opravím, ale nevím, jak opravit to, co mám po víkendu v hlavě…

Text: Honza  a Zuzka

Foto: Staženo z webu od MOTODEJV , Lada Sestani , Marek Veselský, Zuzaka a Honza