Fichtl jinýmí slovy je Jawa 20 nebo taky pionýr, dachtl, fekál, pincek a spousta dalších. A jak název napovídá, jedná se o závody na upravených pionýrech.

Fotky…….Tady

Video…….Tady

Všechno začalo v podstatě náhodně. Jednou večer projíždím stránku Motorkari.cz a všimnu si netradičního závodu. Hned píšu Honzovi o týhle akci. Je to zarytej fichtlař…… Debata chvíli pokračuje a nakonec padá otázka: “Tak co, jedem?”… Co jinýho jsem mohl odpovedět 

Je 3 dny před startem a já jsem u Honzy v dílně. Před náma leží hromada dílů. Chvilku se dohadujeme a začínáme stavět. Času moc nemáme a tak děláme dlouho do noci. Tohle zopakujeme ještě jednou a závodní fichtl je na světe. Je postavený z dílu, který jsme našli, až na motor. Ten je po Honzový generálece a startuje na šlápnutí.

V pátek večer máme všechno perfektně připravený a nedočkavě čekáme na sobotu. Bohužel v noci se dozvídáme, že závod je kvůli přívalům sněhu zrušen:-((

Nedá se nic dělat a jedeme s fichtlem aspoň trénovat. V průběhu “Kladenského klouzání” si projíždíme trať.

O 14 dní později je stanoven další termín. Všechno připravíme a vyrážíme do Prachovic.

V Prachovicích u fotbalového hřiště je několik aut a o něco více lídi. Vzduch je provoněn 2taktním olejem M2T a všude je slyšet řev tůrujících motorů. Na startu je celkme 8 strojů.

Mávnutím šachovnicového praporu se rozjíždíme.  Přes kouř skoro nevidim kam jedu, natož abych byl schopný řídit v rozježděném sněhu. Odehrává se masakr, který jsem zažil jen párkrát v životě. Fichtl se nedá skoro udržtet. Furt ho honím ze strany na stranu a každou druhou zatáčku ležím. Po prvním kole jsem tak vyčerpaný, že si nedokážu představit, jak budu kroužit delší dobu. Naštestí se trochu zlepšuji v technce jízdy a vydržím jezdit skoro 15min.

Pak mě střídá Honza. Předám mu pár rychlých rad a vyraží na trať. Hned v první zatáčce leží. Bojuje dál a snaží se kroužit. Při dalším střídání je na něm vydět únava a stěžuje si na bolesti v tříslech…. Prvni rozjiždku dokončíme a odpočíváme v “depu”.

Druhou rozjíždku startuji zase já. Všechno vypadá nadějně. Dokonce občas už i předjíždím. Bohužel každý předjetí znamená pro mě jisto jistě pád. Z únavy dělám jezdecké chyby, které končí pádem. Bohužel, při tom posledním pádu, jsem ulomil říditka a tím pro nás závod končí. Nebo je to spíš vysvobození od našeho trápení?:-)

Závod jsme dokončili na 7. místě. Jsme rádi, že to máme za sebou a musím smeknout před všemi, co to dojeli až do konce. Obtížnost závodu bych přirovnal k enduro maratonu, co jsem jel před X lety na velký motorce a nedojelo 60% lidí po 10h boje v bahně…..

Text: Honza “ofroudak” Škvor
Foto: Zuzka Čiháková, Ofroudak, Honza Melichar