Do této nádherné a poklidné země jsem se vydal tentokrát s Radkem. Neměla to být jen dovolená, ale testování našich strojů a nás samotných na plánovanou cestu kolem světa. Radek jel na Jawě 250 a já klasicky na BMW GS 650. Sice úplně rozdílné motorky, ale i přesto jsme si dokázali vyhovět. …

Celé album

Albanie 2012

 Nebudu popisovat celé naše cestování po Albanii, ale pouze jeden težký přejezd hor.

Máme za sebou už hodně enduro km a tak Radek přichází se smělým plánem. Přejezd průsmyku Qefzes (Qafezez- Frasher Permet) . Jsem moc rád, že to nebyl můj nápad……

Cesta začínala sjezdem do údolí k řece. Už tady byla cesta hodně obtížná. Pro terénní auta místy nesjízdná, pouze pro náklaďáky s velkýma kolama. Začínal jsem mít obavy, protože jsme nevěděli, jestli je okruh průjezdný celý a nebudem se muset vracet. Tudy už by to nahoru šlo jen velice těžko. V údolí nás čekala čirá říčka a koupačka. Neodolali jsem a šli se vykoupat. Díky bohu, že nás nikdo nevyfotil, protože  z toho bychom se už nevymluvili…….samozřejmě jsme se tam vyvalovali bez plavek  a užívali si bublinkový masáže:-)

Po osvěžení vyrážíme prudce do kopce. Cesta je celkem slušná. Potkáváme naštvaného Albánce, který opravuje nepojízdnou Ifu(terénní náklaďák). Provokuji ho focením a tím ho nasírám na maximum. Skoro došlo na rvačku, ale Radek je oproti mě diplomat a omluvil mě…..

Pod hřebenem se cesta ztrácí a bloudíme. Pouze tápeme a jedem podle GPS. Na cestě jsou závaly a je tam pouze pěšina. Riskujeme a zkoušíme jet dál . Domlouváme se, že nesjedeme nikam, odkud už bychom se nedokázali vrátit. Bohužel tohle pravidlo hned porušujeme….. přeci když tu před námi prošel jeden osel, tak tu musí projít dva Osli s motorkami.

Doslova projít. Závaly jsou tak kamenitý a ve velkém sklonu, že motorky přetahujeme ve dvou. Všechno se odehrává na příkrých svazích. Jeden pád a ….. Jedem až do večera. Není kde spát, tak se utáboříme na cestě.

Jsem plný adrenalinu a klepu se jak drahý pes. Spíme v sedle výš jak 1600m.n.m. Na uklidnění dojíždíme zbytek brendy. Usínáme se smíšenými pocity.  Máme radost z toho, kde jsme a co jsme už dokázali sjet, ale trápí nás otázky:  Jde ta cesta sjet? Jedeme správně?  Stejnou cestou se už vrátit nedá…..

Ráno pokračujeme ve stejném duchu. Překonáváme jeden zával za druhým. Občas musíme sundávat i bagáž z motorek. Cestička je dost beznadějná. Ještě jsme nepotkali ani pastevce s ovcemi. Až za jednou zatáčkou vidíme na protější straně vesničku Frasher. HURÁÁ. I když cesta se nelepší,  žene nás myšlenka vychlazeného pííva ve vesničce. Po dalších 2h jízdy jsme tu!!! Hurá, zpevněná cesta !!! Přemýšlíme. že jí i políbíme……

Máme to za sebou. Jsme plný zážitků a nadšení. Albánie je prostě nádherná.

(Aktualizováno) O necelé dva roky později už máme plán cesty, víza, motorky (nakonec 350) a vše potřebné a 3. 5. 2014 vyrážíme na na začátku článku zmíněnou cestu kolem světa, držte palce!

Text: Honza “ofroudak” Škvor
Foto: Ofroudak, Radak Hasal