Konečně jsme dostali tranzitní víza a můžeme se vydat na cestu. Spíme těsně před hranicema a ráno bez výrazného zdržení překračujeme hranice do Ázerbajdžánu. Máme z něj strach, protože je nechvalně znamý vyděračskou policií. Začíná to dobře.

Úzkostlivě dodržujeme rychlost. Mimo obec nejedeme víc jak 60km/h a v obci 40km/h. Jawy i my trpíme. Po obědě jedeme ve stejném tempu. Najednou se silnice zúží do jednoho pruhu a je tu policejní kontrola.

Nestydatě nám ukazují, že jsme jeli po vesnici 80km/h! Dokazováním se netrápí a hned nám seberou doklady. Začíná vyjednávání. Chtějí 600EUR na osobu. Česky jim říkáme, že si z nás asi dělají prdel! Pak nás od sebe oddělí, abychom nebyli tak silný ve vyjednávání. Nakonec to končí na 400USD za všechny. Šmejdi!

Výpalný jsme zaplatili a pokračujeme dál do Baku. I když jsou na nás cestou lidi milí, tak už se nedokážeme povznést nad to, co jsme zažili. Bojíme se každé následující kontroly, ale nic. Hodně hlídek si nás prohlídne a nechá být. Dokonce i další check pointy projíždíme bez ztráty peněz. Myslíme si, že jsou domluvený a vědí, že už nás obrali.

Spíme těsně před Baku na pláži. Celou noc prší. Ráno se z písku stává bahenní masakr. Pořád hrabeme a padáme. Nakonec jede vždy jen jeden a další dva ho jistí. Po necelých 2h se nám daří dostat motorky na silnici. Jupí! Snad nás tohle nepotká v Kazachstánu nebo Mongolsku.

V Baku nacházíme přístav překvapivě lehce. Máme štěstí, loď jede dnes a tak hned kupujeme listky z Baku do kazašského Aktau. Máme čas a tak se jdeme projít do města. Jak už někdo napsal před námi, je to malá Dubaj uprostřed ničeho. Skoro jako Astana v Kazachstánu. Nás to neoslovilo a tak jdem do přístavu.

12 hodin čekáme v celním pásmu. Bez záchodu, ani si není kam sednout. Ještě že už jsme tak otrlí a špinaví, že je nám to jedno. Smrdíme už sami sobě a celník, co nás následně odbavuje, nás pošle si umýt aspoň ruce a obličej.
Končně na lodi! Ale nic se nemění. Kajutu nedostáváme a tak pospávame v denní místnosti na židlích. Hrůza!

Ráno se naštvem a jdem se normálně osprchovat a vyprat do námořnický koupelny. Konečně, teplá voda, mýdlo a nesmradlavý hadry. Tímto nuceným transportem sice peníze neušetříme, ale ušetříme čas i km do budoucna.

Děkujeme všem, co se nám snažili pomoct z ČR získat víza. Bylo to pro nás morálně náročný. Za tyto dvě noci jsme vypili láhev gruzínského koňaku:-)  moc dobrá záležitost!

Pro další cestovatele:
Vše, co se týká transportu motorek a aut z Baku, je dobré řešit přes Victorii +99 455 263 5354. Mluví anglicky a je zvyklá na turisty. Trajekt jezdí 2-3x týdně bez jízdního řádu. Jede až když je plný. Nás stál i s poplatky 800 dolarů 3 lidi + 3 motorky.
Kancelář Victorie:
Starý přístav
Nový přístav