Jak jsme zkusili polohu “netopýr”
Napsal Honza, datum: Zář 18, 2013 v Závody MČR | 0 commentsJe páteční poledne a všichni se scházíme u nás doma. Marek naloží Šrotíka k Hansovi a Lukasovi na vlek a vyrážejí směr Žilina.
!! Po kliknutí na obrázek se dostanete do galerie !!
My se Zuzkou se ještě najíme a jedeme hned za nimi. Snažíme se je tak dojet, že je nakonec předjedeme a sejdeme se až v depu. Všude je bahno a chvílemi prší. Stan stavíme kousek od “Ladogy” (pracovní název pro obrovskou louži v depu). Ta dělí naší základnu od spaní Lukase a Marka s Táňou. Večer, ve veselém stavu, s Hansem vymýšlíme, že vyrazíme na opravdovou Ladogu…. no uvidíme, jak to dopadne.
Sobota nás uvítala deštěm a nikomu se moc závodit nechtělo. Naštěstí se počasí umoudřilo a závodní podmínky byly nakonec pěkný. Bahno, kamení, voda a jednou vysvitlo i sluníčko:-) Jezdili jsme hodně na jistotu a podle toho vypadal i náš večerní výsledek. 6 místo. Ale jak říkalo hodně lidí: závodit se začíná až v neděli. A byla to pravda!
Tratě se dočkaly změn a pro naši kategorii výrazně přitvrdili. Hned ráno jsme si společně prošli trialy a stejně jako v Itálii Lukas zahlásil: No, tak to je už pátej trial, který pojedem na konec:-) Na první dva trialy jsme se rozdělili. My jsme pronásledovali Olíka a vyplatilo se. Pustili jsme se do bran, které bych asi za normálních okolností zlomil. S Lukasem jsme se sešli až u 3. trialu. V klidu jsem je šel fotit na kopec. Na poslední 4. bránu začali couvat….a rovnou na nás. Na nic nečákáme a běžíme do kopce. Kolem mě profrčelo číro na plný plyn a pořád to šikmo valilo do svahu. Ale ne dlouho… najednou šlo na bok, střechu a zase na kola. Částečně vypadlo mimo trať, ale mlíko se nepřetrhlo, tak mohli pokračovat (v) dál. Tenhle postup zopakovali ještě jednou, tentokrát se povedlo. Do branky se nasměrovali a čistě projeli!
U poslední a nejtěžší brány toho dne se sešli skoro všechny “S”ka. Každý měl nějakou teorii jak bránu projet. Na čisto jet nešla, ale porazit jí možné bylo. Olík a další jí zkusili už dopoledne proskočit. Varianta to byla dobrá, ale nesmírně riskantní na převrácení a těžké poškození auta. Hudečci zvolili metodu průskoku. Povedlo se, ale byla to šílená rána. Aviatik zkusil bránu nacouvat, ale zlomil poloosu a tím pádem skončil. My se pokusili jet ze spoda, zavěsit kolo za tyčku a vyjet bokem…..praxe byla trošku jiná. Při nájezdu jsem jen zázrakem nehodil auto na bok a zapikal se hned pod brankou. Ještě k tomu jsem zlomil cizí bránu. Ale nevzdali jsme to. Zuzka zařadila přední uzávěrku a já tomu naložil…. Vyhrabali jsme se k bráně a úspěšně zavěsili kolo za tyčku. Dál jsem to ale moc nepromyslel. Ven z branky jsme nevyjeli, ale vykutáleli se. Jak prohlásil Monty, zůstali jsme v poloze “Netopýr”. Se Zuzkou jsme si to v celku užili, akorát že jsem krev měl nalitou v hlavě….
Text: Honza Škvor
Foto: Honza, Zuzka , Lukas