V průběhu oprav našeho závoďáčka „Šrotíka“ proběhla oslava  narozenin našeho kamaráda Krtka. V podroušeným stavu jsem se s nim vsadil o krabici nanuků, že alespoň jeden závod vyhrajeme. Hned druhý den ráno mi bylo jasný, že s naší technikou a zkušenostma nemáme šanci a smířil se, že krabici koupíme my……

3.závod MČR offroadtrial

!! Po kliknutí na fotku se dostanete do galerie !!

Do areálu  závodiště v Bezděkově u Žatce jsme dorazili s Markem až večer. Rychle postavili stan a šup spát. Celou noc pršelo. Probouzení bylo hrozný. Bylo mi blbě a k samotným triálům jsme se ani pěšky nedokázali vyškrábat. Všude hrozného bahna.

Na tento závod jsme se rozhodli  odstartovat ve dvou kategoriích. Já jel kategorii „O“riginal a Marek OPEN.  První trial jsme zvolili hned vedle rybníka a ten byl asi divácky nejatraktivnější.  Jak se ukázalo, tak to asi nebyl dobrý nápad. Hned dvě auta přede mnou z mé kategorie skončila  na 3. bráně . Ale  já se nebojím a pouštím se do první brány. Marek mi zapíná uzávěrku, ale vyjíždíme jen tak tak. Kola pořád hrabou a mám problémy s rozjezdy. Před druhou bránou mi to dochází. Já BLBEC, nezapnul jsme si přední náhon. To už se napravit nedá a končím v druhé bráně.  Dál to nepokouším, jedeme zkusit další trialy.

Pod přístupovou cestou k lesním trialům se hromadí auta. Do výjezdu se pouští vždy jen jedno a jede na plný plyn nahoru. Ofroudy nižších kategorií mají problém se vůbec vydrápat ke startu. Nedá se nic dělat, ufukuji kola. Nevědomky až na 0,2 bar (bežný tlak je  2,3). Z kol se stávají žvejkačky, ale zato pěkně táhnou.
Dálší trialy se nám daří oběma. Marek, i když jede svůj první závod, tak se drží a dojíždí zdárně všechny trialy až do konce.  V průběhu závodu začínáme mít problémy s motorem. Nevzdáváme a pokračujeme až do večera.

Díky tomu, že startujeme ve dvou kategoriích, tak přes den nic nestíháme a nemáme čas ani na jídlo. První si dáváme až po 7 hodině večer. Po jídle hned částečně rozebírám motor a hledáme závadu. Neúspěšně. Mezi tím přijíždí na motorce můj kamarád „Hujer“, který taky přiloží ruku k dílu. Za tmy se jdeme podívat aspoň mezi lidi a kouknout se na průběžné výsledky. Přichází šok, v průbežných výsledcích já i Marek vedeme každý ve své kategorii.  Jsme utahaný a tak jdeme hned spát. Usínání je ale těžký, pořád musíme přemýšlet, jak zítra pojedem: na jistotu nebo riskovat jako do teď?

Druhý den prohlížím první trial, kde jsem předchozí den zapadnul.  Přemýšlíme, jak pojedeme. Nakonec padlo rozhodnutí neriskovat a jet na jistotu a pokusit se auto dotahnout do cíle.  Tento trial přede mnou nedokončilo ještě žádný auto z mé kategorie. Nervózně usedám za volant a opakuji si v hlavě trať. Jakmile nás odpísknou, tak ze mě všechno spadne a jedu naplno. Kašlu na všechno a  riskuji jako vždycky…. První bránu jedu na plný plyn hlava nehlava. Při průjezdu jdeme skoro na střechu , slíknu přední kolo z ráfku ale projíždím!!! Rychle se za jízdy  radíme, jestli jet dál na poškozeným kole a pravděpodobně ho zničit nebo ukončit závod?  Naštěstí jednomyslně volíme jízdu dál. Sekci dokončujeme i když jsme nasbírali dost trestných bodů.

Jako správní zelenáči nemáme sebou ani rezervu a tak sháníme někoho, kdo nám to opraví. Naštěstí se daří a pokračujeme. Další dramatickou chvilku nám připravil motor, který Markovi chcípá v jednom z nejdelších výjezdů. Naštěstí Marek během dvou dnů nasbíral dost zkušeností, aby to zvládnul bez couvnutí, za které jsou trestné body.
Celý den zase nic nestíháme. Konkurence z našich kategorií nám dávno ujela  a tak ani nemáme srovnání, jak jsme na tom. Potkává nás další defekt. Utrhli jsme ventýlek. Je to pro nás skoro konec závodu. Naštěstí Vítek (řidič modrého Jimnyho) nám půjčuje svojí rezervu  a tak můžeme dojet poslední trialy. Diky !!

Poslední sekci končíme 10 minut před zavřením závodu. UFF, máme to za sebou. Na prázdném kole dojíždíme do depa a jdeme se aspoň najíst. Netrpělivě čekáme na výsledky, ale ani jeden nevěří, že udržíme náskok.
Ale opak je pravdou .  Já vyhrávám svojí kategorii „O“ a  Marek OPEN !

Co napsat závěrem: k tomuto  výsledku nám pomohlo asi hlavně štěstí a pomoc lidí, když jsme měli problémy s autem nebo defekty

Asi nejlíp k nám sedí pořekadlo: Čím blbější sedlák, tím větší brambory 

Text: Honza Škvor
Foto: Jan Škvor, Dan Krahulec a “Jupík”